PŘEDNÁŠKY

Proměny tradiční lidové kultury

V úvodu budou nejprve představeny základní modernizační koncepty, definován pojem lidová kultura a nastíněn vývoj vědeckého zájmu o kulturu neprivilegovaných vrstev předmoderní (protoindustriální) společnosti.

Pomocí vybraných souborů písemných pramenů budou v průběhu kurzu dále představeny možné způsoby studia lidové kultury na příkladech: (ne)legitimního sexuálního chování, (ne)legální mobility poddaného obyvatelstva, kariérních a sňatkových strategií, hmotné kultury (stravování, odívání, interiéru venkovských domácností).

Zvláštní pozornost bude věnována neartikulovaným projevům lidové kultury, kategorii času (rodinnými svátků,výročním církevním hospodářským obyčejům), kategorii prostoru (geografickým horizontům, i/legální mobilitě; prostorovému uspořádání sídel), technikám neformální sociální kontroly, mechanismům pasivní rezistence vůči vrchnostenské světské i duchovní moci; nástrojům kolektivní identity a paměti; sebereflexi a distinkci vůči ostatním společenským vrstvám (šlechtě, vrchnostenskému úřednictvu, duchovenstvu, městskému obyvatelstvu).  

Antropologické aspekty proměny krajinného rázu

Cílem kurzu je seznámení studenta s vývojem estetického vnímání přírody a objasnit mu vztah člověka k jeho životnímu prostředí v širších kulturně-historických souvislostech. Pozornost se přitom soustředí zvlášť na příslušníky intelektuální, umělecké případně společenské "elity", kteří o přírodě rozjímali a konstruovali její ideální obrazy, zvlášť na široké vrstvy neprivilegované společnosti a na jejich vztah k reálné krajině. Tito lidé sice nezanechali o svých pocitech, názorech a představách přímé písemné výpovědi, svými každodenními aktivitami však krajinu bezprostředně utvářeli. Jejich vztah k ní byl proto v mnohém intenzivnější. Lze jej vypozorovat z hmotných památek i nepřímo vyčíst z řady písemností právní, hospodářské, daňové a jiné úřední povahy.

Proměny krajinného rázu budou obecně sledovány v závislosti na proměnách dobové mentality (např. konfesionalizace, spirituality, racionalizace, militarizace, růstu intimity apod.), a dále ve vazbách na klimatické změny; vývoj v technologiích zemědělské výroby, lesního a rybničního hospodářství; s demografickým růstem; s rozvojem přírodních věd, řemesel a proto/industrializace. Sledovány budou rovněž souvislosti se symbolickým rozmístěním drobné sakrální architektury, či národnostní vlivy na převládající architektonická specifika a sídelní strukturou.

Historie povodní na Třeboňsku

20. století bylo hydrologického pohledu v jižních Čechách výjimečné. Velké vody se zdejším řekám vyhýbaly a místní obyvatelé tak zapomněli, že povodně bývaly skutečně pravidelnou součástí života jejich předků po celá staletí.

Zhruba hodinová přednáška, kterou iniciovaly první, leč jak se později ukázalo zdaleka ne poslední, novodobé povodně na Třeboňsku v roce 2002, představuje tento přírodní fenomén v delším časovém horizontu od poloviny 16. století. Na základě jedinečných jihočeských archivních pramenů zároveň podrobně ukazuje, jak tyto přirozené děje vnímaly a jak se s nimi houževnatě, ale zároveň v pokoře, vyrovnávaly předešlé generace.

Mluvené slovo je doprovázeno ilustracemi z dobových map a plánu třeboňské rybniční soustavy.

Historie a současnost jindřichohradecké úzkokolejky

V průběhu zhruba 60 minut seznámím posluchače s příčinami vzniku této výjimečné technické památky, s okolnostmi, kterým vděčíme za její zázračné udržení v provozuschopném stavu, i se současnými aktivitami, které si kladou za cíl jjejí propagaci a zapojení do rozvoje turistického ruchu na pomezí jižních Čech, Vysočiny a Rakouska.

Mluvené slovo je doprovázeno ilustračními snímky, převážně dobovými fotografiemi kombinovanými se stavebními a technickými výkresy ve formě powerpointové prezentace. Z tohoto důvodu je potřebné zajistit projekční zařízení a jeho připojení na notebook. Ozvučení ani připojení na www není potřeba.

Délka přednášky se v závislosti na zájmu posluchačů (jejich otázkách, či poznámkách) zpravidla protáhne o 20 až 30 minut.

Barokní krajina. Skutečnost, nebo mýtus?

Přednáška je zamyšlením nad fenoménem české barokní krajiny. Skutečně se v baroku i mimo architekturu událo cosi tak zásadně převratného, co trvale poznamenalo krajinný ráz a předurčilo jeho vývoj až do dnešní podoby, jak to tvrdí někteří autoři? Byly změny v této době stejně převratné jako třeba v období neolitu a vrcholného středověku nebo měly spíše charakter strukturální a kvantitativní než kvalitativní? Druhá část přednášky se zaměří na vztah, který si ke krajině vytvářeli její tehdejší obyvatelé. Pozornost se nezaměří na představitele společenské elity, jak bývá zvykem, ale na nejpočetnější část populace, na obyčejné prosté venkovany, kteří ve volné krajině trávili převážnou část dne bez ohledu na roční období. Co v krajině poutalo jejich pozornost a s jakými významy tato místa a předměty spojovali? Zanechali tito písma zpravidla neznalí lidé o svém vztahu k životnímu prostředí nějaká svědectví? Jak lze tedy obraz krajiny před třemi až čtyřmi sty lety a tím spíše vztah tehdejších lidí k ní (re)konstruovat?