O RODOPISU

Vědní obor genealogie se zabývá rodovými, společenskými a antropologickými vztahy, které rozkrývají historii osob, rodin, domů i obcí. Pro rodopisné bádání jsou stěžejní následující pracovní postupy a informační zdroje.


Minulost rodopisu

O to, jací byli naši předci, se lidé zajímali od nepaměti. Záznamy rodových linií a vztahů nalézáme už v nejstarších písemných památkách. Bible obsahuje např. výčet 40 generací předků Ježíše Krista. Ale i ze Starého zákona je patrný význam, jaký přikládali rodokmenům již starověcí Hebrejci. Zvláštní roli hrála dlouhodobá rodová tradice také u Římanů. Ti z rodokmenů, byť často spíše smyšlených, odvozovali politické nároky svých představitelů. Podobně postupovali o mnoho století později i příslušníci nově se rodící středověké šlechty. I ti se díky generacím významných předků snažili odlišit a povznést nad své "neurozené" současníky. V českém prostředí jsou tyto tendence patrné v Kosmově kronice (12. stol.), u tzv. Dalimila (14. stol.), Bartoloměje Paprockého nebo např. třeboňského archiváře Václava Březana (16. stol.). Z rodopisu se tak postupně stával prostředek k zajištění politických a majetkových práv. Živelnost a faktografická nepodloženost mnoha pozdně středověkých rodopisných prací vedla od 17. století k formování prvních zásad odborné kritické genealogie. V 19. století byl rodopis vnímán jako jedna ze seriózních historických disciplín. S bohatnutím měšťanstva a narůstajícím významem úřednických vrstev se v této době začal rozvíjet obor občanské genealogie. Po období, kdy si všichni měli být rovni a pozornost se neměla věnovat jednotlivci, ale spíše skupinám a kolektivům, se genealogie těší nebývalému zájmu veřejnosti, který vede k rychlému zpřístupňování rodopisných pramenů.

Pracovní postupy

K vytvoření rodokmenu vede dlouhá cesta. Prvním krokem je rodopisný vývod. Je to soupis příbuzných osob, kdy se od výchozího jedince (zpravidla zadavatele rodopisné práce) postupuje zpět do minulosti a zjišťují se data (narození, sňatků, případně úmrtí) jeho předků. Vývod se nejprve zpracovává v přímé otcovské linii a pátrá se tedy po nositelích rodného jména, po nejstarším známém předkovi, "zakladateli rodu". V Čechách lze obvykle rodovou linii dohledat do poloviny 17. století, při troše štěstí i před třicetiletou válkou, jen výjimečně před polovinou 16. století. Vedle přímých předků je možné zaznamenávat také jejich sourozence (tety, strýce).

Opačným postupem je rodopisný rozrod, kdy se postupuje od zvolené osoby (zpravidla nejstaršího předka) do současnosti a zjišťuje se jeho potomstvo, buď "po meči", v mužských liniích, nebo "po přeslici", v ženských liniích. Podoba rozrodu připomíná rozvětvený strom. Košatost jeho koruny určují vícečetná manželství, bezdětnost, migrace, ale i - zejména na venkově - poměrně častá tzv. ztráta předků, tj. uzavření manželství mezi osobami vzdáleně příbuznými. Plné rozrody obsahují stovky osob a jejich počet s každou generací exponenciálně narůstá.

Jak začít?

Pro zahájení prací na rodokmenu je potřeba znát údaje o datu a místu narození výchozí osoby. Tyto údaje obsahují rodné (křestní), oddací, příp. úmrtní listy. Vyjít lze také z výučních listů, maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů, nebo z listů domovské příslušnosti.

Po ukončení rodopisné práce obdržíte graf přímé linie rodu k předem dohodnuté a průběžně konzultované podobě, soupis všech zjištěných osob s jejich základními životními údaji a dalšími zajímavostmi: údaji o povolání, mravopočestnosti, jména kmotrů, náboženská vyznání, příčiny úmrtí apod. U každého záznamu bude doplněn odkaz na uložení originálního pramene a digitální kopie zápisu. V případě zájmu je možné zasadit rodokmen do obecných kulturně historických souvislostí, které mohou osvětlit volbu povolání a partnerů, případné přesídlení, výběr křestních jmen, kmotrů a svatebních svědků. Rodokmen pak nabývá podoby rozsáhlejší rodinné kroniky.

Výsledky lze výtvarně zpracovat do podoby slavnostních grafických listů nebo svázat do knižní vazby.

Zdroje a prameny

MATRIKY

POZEMKOVÉ KNIHY

URBÁŘE

SOUPISY PODDANÝCH

KATASTRY

MAPY

AKTOVÝ MATERIÁL